NOHEJBAL
Prádelní šňůra, míč a trampové = nohejbal
Název nohejbal je odvozen od slova volejbal. Název spojuje prvky fotbalu, jako je kopání do míče či hlavičkování, a volejbalu. S volejbalem má společnou síť, tři doteky celkem a jeden dotek míče.
Nohejbalu se také říká fotbaltenis, v zahraničí footballtennis. Důvodem je i jistá podobnost s tenisem, a to taková, že je stejná výška sítě a jeden dopad míče. Tento název se však v Čechách moc neujal a hráči daleko radši používají název NOHEJBAL.
Název je typicky český, odvozený z anglického volleyball: volley = volej. Volejbal vznikl v Americe, nohejbal v Českých zemích.
Za počátky nohejbalu je považován rok 1922. Hrál se zde nejprve jako kopání míče z jedné strany hřiště na druhou, bez jakýchkoliv pravidel, pouze s omezením pomezními čarami. Brzy se přidala prádelní šňůra, poté síť, lehčí míč a jednoduchá pravidla zejména pro dvojice a trojice, někdy i jednotlivce.
Provaz později nahrazuje opravdová síť. Hra slučuje prvky fotbalu (míč, kopy, hra hlavou), tenisu (výška sítě, jeden dopad míče) a volejbalu (síť, jeden dotek míče, tři doteky celkem).
V polovině dvacátých let se nohejbal přestává hrát a jeho dokumenty doložená renesance nastává až o deset let později v Praze na podolských Žlutých lázních v polovině třicátých let, což mnozí označují jako skutečný datum vzniku nohejbalu.
V roce 1940 byl založen turnaj dvojic osady Montana na Berounce u Mokropes a stanovena první pravidla nohejbalu. O rok později se do hry zapojili i ti, kteří v nohejbalu viděli dobrou přípravu pro fotbalovou techniku a nohejbal se tak stal součástí tréninků fotbalové Slavie i Sparty, mimo jiné i legendárního Pepi Bicana. Následovalo založení turnaje dvojic Pohár Žlutých lázní a v roce 1944 vyšla první pravidla nohejbalu, jejichž autory byli Borkovec a Kulhánek. Spolu s dalšími hráči začali propagovat nohejbal při příležitosti trampské volejbalové ligy na osadách.
Rok 1953 je datován jako vznik první dlouhodobé soutěže – Trampské ligy. Šlo o soutěž deseti družstev, která se hrála ve dvou skupinách se závěrečným finále čtyř nejlepších, přičemž utkání sestávalo ze tří zápasů dvojic a dvou trojic, na dva vítězné sety do deseti bodů. Nohejbal se postupně rozšiřoval i mimo Prahu a měnil se z hry čistě rekreační na regulérní sport náročný fyzicky, ale především technicky a takticky.
V roce1968 podala Pražská nohejbalová komise na ČSTV žádost o ustavení ústřední nohejbalové sekce a zpracovala rozpis připravovaného Mistrovství ČSSR. Po roce 1969 vznikaly nohejbalové svazy jako složky ČSTV, jedny z prvních v Praze, Liberci a Chomutově. Bylo založeno Mistrovství ČSR mužů trojic, které se hrálo v Praze před televizními kamerami.
Přelomovým rokem z tohoto pohledu byl rok 1987, kdy vznikla mezinárodní fotbaltenisová asociace IFTA, jejíž zástupci se jako pozorovatelé zúčastnili Mistrovství ČSR trojic v Dobříši.
Velký rozmach tohoto ryze českého sportu nastal také díky trampingu. Trampové se s tímto sportem natolik ztotožnili, že jej považovali a dodnes i považují za svůj vlastní sport (tzv. trampský fotbal). Tento sport se hraje hlavně na osadách, někdy se hraje do 11 bodů, někdy do 10 bodů a někdy dokonce do 15 či 25 bodů. Na mistrovstvích světa se hraje na jeden dopad a do 11 bodů s tím, že dané mužstvo musí vyhrát o 2 body.
Nohejbal, původní český sport, si v posledních letech buduje cestu do společenství mezinárodně uznávaných sportovních odvětví. Od roku 1991 se pořádá Mistrovství Evropy a od roku 1994 Mistrovství světa a na významu postupně nabývá i Pohár mistrů evropských zemí založený v roce 1995.
Od začátku u těchto mezinárodních soutěží nechyběl český nohejbal a čeští reprezentanti na nich svými výsledky dokazují,že jsme v tomto sportu světová velmoc.