STOLNÍ TENIS

Z dostupných pramenů je známo, že již před dvěma tisíciletími hrály "vznešené kruhy" v Japonsku hru, k níž používali pružných míčků, pálek i stolů.

Tam byly položeny základy ke hře, ze které se postupem času vyvinul sport širokých vrstev obyvatelstva téměř všech států světa. Gumový míček, jímž byl původně stolní tenis hrán, nás zavede k historii kaučuku u starých Mayů.  

V Anglii se vyskytuje název tenis až v 15. století. Přenesením této hry do uzavřených prostor vznikl stolní tenis jako závodní hra. Rozšíření stolního tenisu zaznamenáváme koncem 19. století v Anglii. V roce 1884 vydalo nakladatelství F. H. Ayres první směrnice pro stolní tenis "Miniatur indoor lawn tenis game" (volně přeloženo "Miniaturní tenisová hra uvnitř").

V roce 1886 inzerovalo toto nakladatelství další katalog "Parlour lawn tenis" (salonní tenis) jako populární hru přizpůsobenou pro používání v salónu. Hra se začala hrát kolem roku 1891, kdy pan James Gibb přiměl Johna Jaquese, sportovního výrobce, aby zaregistroval název "Gossima" pro verzi této hry, k jejímž účelům se prvně používalo kaučukových míčů do doby okolo roku 1900, kdy byly na svět uvedeny míče celuloidové, které Gibb  přenesl  z USA. Tyto dokonalejší míče postupně vytlačovaly dříve užívané míče kaučukové. J. Jaquesovi bychom měli přisoudit mnoho zásluh za pokrok a rozvoj této hry, ke kterému ho vedl pouze obchodní zájem.

Přesně byla hra "Gossima" registrována 16. července 1891. Soubory s názvem "Gossima" nebo "Ping-pong" se datují asi do konce 90. let 19. století, jak je známo.  Zpočátku nešla vůbec na odbyt, ale jakmile změnil její jméno na PING-PONG, kde ping představoval zvuk míče na stole a "pong" zvuk duté pergamenové pálky, prodávala se s velkým úspěchem. Hrálo se pálkami z pergamenu, později dřevěnými, s gumovými nebo korkovými míčky. První pravidla byla vydána v roce 1884. Sportovní hrou se ping pong stává v roce 1899, kdy Angličan Gibb zavedl celuloidový míček.

Firma J. Jaques také vyrobila první stolní tenisovou soupravu v roce 1898. Léta 1899 - 1904 se v Anglii stala lety ping-pongové horečky. Vše možné bylo spojováno se jménem nové hry. Ping-pongové čaje, ping-pongové písně, ping-pongové košile, ping-pongové tance apod. V roce 1902 se začaly vyrábět nové pálky s povrchem z vroubkované gumy - šlo o patentovanou pálku Bryana Atropose. První ping-pongový klub byl založen roku 1901 v Londýně a ještě téhož roku se konal i první ping-pongový turnaj. Stolní tenis je příkladem, jak změna názvu nové věci může přinést její širokou oblibu. Jediný obchod, kde se tato hra objevila, bylo známé hračkářství Hamley´s v Regent Street v Londýně.

Dnes je v okolí Regent Street několik restaurantů Ping Pong, kde si může dát např. čaj z jasmínového i jiného květu.

Od 19. století se začal stolní tenis dostávat do střední Evropy a tím i k nám. Velký rozmach nastal po 1. světové válce, kdy se stolní tenis rozšířil na téměř všechny kontinenty světa. Mezinárodní federace stolního tenisu - ITTF byla založena v roce 1926 v Berlíně. Rok 1926 se považován za definitivní přerodu stolního tenisu v „seriózní“ a mezinárodně uznávané sportovní odvětví, kdy byla u příležitosti mezinárodního turnaje založena Mezinárodní federace stolního tenisu (krátce ITTF). Zakládajícími státy byly Německo, Anglie, Rakousko, Maďarsko, Švédsko a Československo.



Pohár České Kanady 2011

Pohár České Kanady 2011

Ve třetím ročníku jsme přešli do formy putovních ve všech sportech Sportovních her o Pohár České Kanady. V jarním javorovém kole opět výrazně bodoval Sláva Vejbora, ve finále jej však přehrál Petr Tomíček. Z první čtyřky lze očekávat vítěze dalšího ročníku.

Pohár České Kanady 2010

Pohár České Kanady 2010

Ve druhém ročníku poháru jsme přešli z keramického poháru typu v roce 2009 do klasického tvaru poháru i proto, že šampus se z něj lépe pije, což je vidět i na snímcích. Vítězem ročníku se stal Sláva Vejbora, kterému se v N. Bystřici velmi daří, zejména úžasné jsou jeho prkýnkové souboje.

Pohár České Kanady 2009

Pohár České Kanady 2009

Lipového turnaje se zúčastnilo 25 hráčů, hráli v pěti skupin systémem “každý s každým” na dva vítězné saty k určení pořadí postupujících hráčů do play off. Podle umístění ve skupinách byli hráči zařazeni do vyřazovacího „pavouka“, hraného na dvě porážky a zápasy na tři vítězné sety. Výsledným pořadím zamíchala neúčast hráčů umístěných ve vyšším pořadí v prkýnkovém, jarním kole.